Hlíva ústřičná Reny

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je jedlá dřevokazná houba čeledi hlívovitých.

Klobouky hlívy ústřičné svou barvou i tvarem připomínají větší ústřice, odtud pochází i druhové pojmenování. Klobouky jsou v mládí sklenuté s podvinutým okrajem, později 5–25 centimetrů široké, vějířovité, hladké a pružné, okraj se stává ostrým. Zbarvení je proměnlivé barvy bělavé, šedomodravé až k šedohnědé nebo hnědé.  Klobouky rostou jako u většiny ostatních hlív nad sebou v trsech, řadách nebo vrstvách nad sebou. Trsy plodnic mohou dosahovat hmotnosti i několika kilogramů. Dosti často jsou klobouky spodních plodnic  poprášeny vyklíčenými výtrusy, takže na sobě mají bílý povlak. Jde o přirozený a neškodný jev, který vzniká i při skladování.

Lupeny jsou nízké, měkké husté, sbíhající na třeň, u třeně jsou často vidličnatě větvené. Zbarveny jsou bíle až bělavě, ve stáří šedě. Třeň je velmi krátký, 1–4 cm dlouhý a 1–3 cm tlustý, výstřední až postranní, velmi tuhý, bílý, později šedavý. Dužina  je čistě bílá, velmi pružná a šťavnatá, zbarvení na řezu nemění. Chuť  je nasládlá, vůně silně příjemně houbová. Roste od konce léta až do zimy, při mírné zimě často i na jaře, na živých nebo odumřelých kmenech listnatých stromů, zejména na bucích, vrbách, ořešácích, břízách, topolech nebo jeřabinách. Pěstuje se i uměle, jak průmyslově tak i v domácích podmínkách. Hlíva ústřičná je široce rozšířená houba rostoucí po celém světě, roste v mírném pásmu i v subtropických lesích.

Použití v kuchyni

Hlíva ústřičná je jedlá houba s všestranným použitím jak do hotových jídel, tak k nakládání do octa nebo sušení. Je to vynikající surovina pro polévky a omáčky, dobře chutná i konzervovaná v různých nálevech a kombinacích se zeleninou. Běžně se konzumují pouze klobouky hub, ale tuhé třeně se dají usušit a rozemlít na tzv. houbový prášek, který se používá jako aromatické houbové koření. Je výtečná.

Vhodné pro